Zelená vlna

Radiokomunikační technika používaná armádou, bezpečnostními a zpravodajskými složkami na území Československa v letech 1939-1989

"X-Uhr" a radionavigační systémy bombardérů Luftwaffe

P?ed n?kolika lety se mi poda?ilo získat do sbírky letecký p?ístroj, který se moc ?asto nevidí. Jedná se o ?asova? E.Re.F. alias X-Uhr "Bombenabwurfautomat". O smyslu jeho existence nejlépe vypovídá následující ?lánek od OK1LV, který zde publikuji s laskavým svolením autora.

V srpnu 1939 odstartovala z frankfurtské základny ob?í vzducholo? LZ 130 Graf Zeppelin a pokra?ovala v letu k pob?eží Anglie. V luxusních kabinách obsluhoval tým spojovacích specialist? radiokomunika?ní p?ijíma?e prvního létajícího pracovišt? elektronického pr?zkumu. Šlo o cílenou akci, která m?la zjistit kmito?ty britských radar?, komunika?ní a naviga?ní frekvence pro pot?eby zpravodajc? n?mecké Luftwaffe. N?mci se soust?edili na radiové spektrum nad 100 MHz. To byla oblast, kterou používaly první n?mecké radary, a p?edpokládali, že britské budou fungovat na stejných kmito?tech. V tomto rozsahu nenašli specialisté pulzní signál radaru, ale spoustu vysílání nových VKV stanic pro Královské letectvo. Prohledali i kmito?ty 20-50 MHz, které první britské radary používaly. Sice n?jaké pulzní signály zaznamenali, ale ty považovali za vysílání ionosférické sondáže. To, že p?ehlédli signály anglických radar? bylo chybou, jejich p?ijíma?e nebyly vybaveny k tomuto ú?elu a práv? se za?ínali u?it radioelektronickému zpravodajství.

Where To Buy Baseball Jerseys, where To Buy Jerseys Online, Manutd Home http://jersey4vip.com/64-Where-To-Buy-Baseball-Jerseys-Where-To-Buy-Jerseys-Online-Size02-03-manutd-home.html

            O rok pozd?ji v roce 1940 vzlétl dvoumotorový Avro Anson britské RAF za tmy nad východní Anglii. Na jeho palub? radiový operátor prohledával éter. Ve sluchátkách zachytil ?adu te?ek a ?árek  Morseovy abecedy. Za letu se najednou zna?ky slily v souvislý tón, který se pozd?ji prom?nil na ?árky a identifikoval druhý radiový maják s obdobným signálem. Ve srovnání s elektronickými informacemi Zeppelinu zjistila posádka Ansonu hodnotné informace - dva radiové paprsky vysílané z N?mecka, protínající se nad leteckou továrnou v Derby. Radiové signály pat?ily systému pro bombardování naslepo od firmy Telefunken. Pojmenovali ho „KNICKEBEIN“ (Zlomená noha). Využíval dvou paprsk? - jeden ozna?oval p?ibližovací dráhu a druhý ho k?ížil v míst? vypušt?ní pum. M?l dv? výhody. Za prvé za?ízení pracovalo na stejných frekvencích 30, 30.5 a 33.3 MHz - jako letištní p?ibližovací systémy Lorenz, které m?ly zabudovány všechny n?mecké bombardéry. Díky tomu mohly p?ijímat signály Knickebeinu a nebylo nutné do nich budovat další p?ístroje. Druhou výhodou bylo, že posádky zvyklé využívat p?ibližovací systém mohly Knickebein používat bez dalšího školení a výcviku.

            Anténní systém pozemního vysíla?e Knickebein tvo?ily konstrukce vysoké 30,5 m a 96 m široké. Celé za?ízení bylo uloženo na železni?ním podvozku a mohlo se pohybovat po kruhových kolejích s p?esným nasm?rováním na vzdálený cíl útoku. Dosah za?ízení závisel na výšce letadla. Bombardér letící ve výšce 6000 m mohl signál p?ijímat na vzdálenost 435 km. Ší?ka paprsku byla t?etinou úhlového stupn?, což poskytovalo p?esnost navedení 1600 m ve vzdálenosti 300 km. Do roku 1939 vybudovala Luftwaffe t?i vysíla?e pokrývající cíle v Anglii a západní Evrop?. Jeden se nacházel u holandských hranic v Kleve, druhý ve Stolbergu a t?etí na jihozápad? v Loerrachu. Na obsazeném území vybudovali pozd?ji za?ízení v Holandsku a severní Francii v rámci útoku na Velkou Británii.

            P?esn?jší prost?edek pro navigaci vyvinula spole?nost Lorenz pro p?istání za nulové viditelnosti. Ten umož?oval pilot?m nalézt letišt? za ztížených meteorologických podmínek. Využíval dva vedle sebe vysílané paprsky, které ur?ovaly p?ibližovací dráhu 50 km od letišt?. V levém paprsku byly vysílány te?ky a v pravém ?árky. Když se signály p?ekryly pilot uslyšel souvislý tón, který sm?roval k vysíla?i umíst?ném v ose dráhy. Tento prost?edek používaly civilní aerolinky i vojenské letectvo n?kterých zemí. V N?mecku jej specialisté upravili pro bombardování v noci, nebo za špatného po?así. Byl pojmenován „X-GERÄT“ (Za?ízení X) a využíval šesti paprsk?. Cestu k cíli ur?ovaly t?i paprsky, jeden hrubý a dva jemné, vysílané na r?zných kmito?tech, p?i?emž všechny sm??ovaly k cíli. Další t?i protínaly p?ístupové paprsky ve t?ech bodech, kde poslední vyzna?oval shoz pum. Kmito?ty X-Gerätu byly mezi 66,5-75 MHz. Když bombardér prolet?l druhým p?í?ným paprskem, zmá?kl navigátor tla?ítko speciálních hodin (tzv. X-Uhr) v podob? stopek spoušt?jících jednu ru?i?ku. Když se letoun dostal 5 km k cíli, prolet?l t?etím a posledním p?í?ným paprskem. Uslyšel-li trvalý tón tohoto paprsku, stiskl tla?ítko podruhé. Otá?ející se ru?i?ka se zastavila a druhá se za?ala otá?et, aby tu první dob?hla. Když se ob? ru?i?ky p?ekryly, sepnul se elektrický kontakt a bomby se uvolnily. Luftwaffe z?ídila specielní letecký útvar pro užití a obsluhu X-Gerätu, letecký zpravodajský oddíl ?.100 se základnou poblíž Dessau, který byl vybaven Junkersy Ju-52 a Heinkely He-111. D?myslné za?ízení p?edstavovalo vážnou hrozbu p?i no?ních náletech. Na britské stran? byl pov??en úkolem nalézt vhodná protiopat?ení, která by ochromila n?mecké navád?cí paprsky Ústav pro výzkum telekomunikací (TRE). Spolu s malým týmem za?ali pracovat na vývoji ruši?ek pro Knickebein. Nejprve bylo využito n?kolik sad pro diatermii, které byly p?ed?lány na jiskrové vysíla?e a na kmito?tech Knickebeinu vysílaly rušivou sm?s signál?. Užite?ným zdrojem obsluh ruši?ek byli radioamaté?i RSGB (Radio Society of Great Britain). Inžený?i na Ministerstvu pošt vymysleli chytrý p?ístroj známý jako masking beacon (maskovací maják signálu), neboli "MEACON". Za?ízení tvo?ily p?ijíma? a vysíla? umíst?né 19,3 km od sebe. P?ijíma? byl p?ipojen  ke sm?rové antén? namí?ené na maják, který m?l rušit. Zachycený signál se zesílil a kabelem poslal do vysíla?e Meaconu, ten jej vysílal jako p?esnou repliku signálu n?meckého majáku se stejnou morseovou identifikací a 5-ti vte?inovým tónem. K rušení Knickebeinu se dále používalo ruši?ek pod kódovým názvem "ASPIRIN". Ty vysílaly morseovkou ?árky na kmito?tech, které nebyly synchronizované, ale na nep?átelský signál namodulované. Když pilot uslyšel ?árky sto?il letadlo do požadovaného sm?ru. Ale tam, kde m?l být souvislý tón po?ád slyšel ?árky a letoun stá?el dál ze správného sm?ru. Tam, kde m?ly být slyšitelné te?ky, byla naopak sm?s te?ek a ?árek, nedávající souvislý tón vedoucí k cíli. V ?íjnu 1940 200 muž? a žen obsluhovalo patnáct za?ízení Aspirin, které rušily Knickebein.

          V listopadu 1940 britská odposlechová služba RAF zaznamenala neznámé signály v pásmu 42-48 MHz, kterým p?i?adila kódové ozna?ení "BENITO". Jednalo se o nový n?mecký systém "Y-GERÄT" používjící jeden paprsek tvo?ený 180 sm?rovými signály za minutu nasm?rovanými na cíl. Poloha paprsku byla ur?ována analyzátorem na palub? letounu. Pozemní stanice vysílala ješt? jeden zvláštní signál, který umož?oval ur?ovat vzdálenost od pozemního vysíla?e. Letadlo tyto signály zachytilo a vyslalo je na jiném kmito?tu. Pozemní stanice pak ur?ila vzdálenost. Když se letadlo dostalo do p?edem vypo?ítaného bodu pro uvoln?ní pum, pozemní stanice vyslala signál pro shoz. Britské ruši?ky pro Y-Gerät nesly ozna?ní "DOMINO" a rušili každý signál zvláš?. Využíval p?ijímací stanici umíst?nou v Highgate a vysloužilý televizní vysíla? BBC v Alexandra Palace severn? od Londýna. P?ijíma? zachytil signál pro m??ení vzdálenosti vysílaný letadlem a p?edal ho do Alexandra Palace, kde ho výkonný vysíla? vrátil n?mecké pozemní stanici jako "ozv?nu". Ta pak vydala špatný údaj o vzdálenosti. První Domino se objevilo v únoru 1941 a následovalo další z Beacon Hillu u Salisbury. I když rušení Knickebeinu a X-Gerätu bylo mén? ú?inné než se v té dob? v??ilo, sta?ilo k tomu i slabé rušení, které p?ekrylo jeho signál a to odradilo posádky Luftwaffe k použití navád?cích signál? p?i no?ním bombardování Anglie.

KNICKEBEIN  (používané frekvence v rozsahu 42.1-47.9 MHz)

Umíst?ní stanic pracujících v systému:

K1 Norsko Klepp (na jih od Stavangeru)
K2 N?mecko Bredstedt (Stollberg) K03 Nizozemsko Huisduinen / Julianadorp
K4 N?mecko Kleve (Klever Berg
K5 Nizozemsko Bergen op Zoom
K6 Francie Mont Violette (Nord-Pas-de-Calais)
K7 Francie Greny (Haute-Normandie)
K8 Francie Mont Pinçon (Normandie)
K9 Francie Beaumont-Haagu (Normandie)
K10 Francie Sortosville-en-Beaumont (Normandie)
K11 Francie St-Fiacre (Bretagne)
K12 N?mecko 8 km east of Lörrach 8 km východn? od Lörrach
K13 Itálie Noto (Sicily) Noto (Sicílie)

X-GERÄT  (používané frekvence v rozsahu: 66.5-75 MHz)

Umíst?ní stanic pracujících v systému:

X1 Kód "Donau" v Julianadorp (Nizozemsko)
X2 Kód "Rhein" v Griz Nez (Francie)
X3 Kód "Oder" "Odry" v Griz Nez (Francie)
X4 Kód "Elbe" "Labe" v Griz Nez (Francie)
X5 Kód "Weser" v Cap de la Haque (Francie)
X6 Kód "Spree" v Cap de la Haque (Francie)
X7 Kód "Isar" v Sud Morlaix (Francie)
X8 Kód ??? v La Feuillée (Francie)

Y-GERÄT  (používané frekvence v rozsahu: 42-48 MHz)

Umíst?ní stanic pracujících v systému:

Y1 Kód "Berta" v Cassel (Francie)
Y2 Kód "Gustav" v Boursin (Francie)
Y3 Kód "Cicero" v Conterville (Francie)
Y4 Kód "Dora" v St-Martin-aux-Buneaux (Francie)
Y5 Kód "Anton" v Jobourg (Francie)
Y6 Kód "Emil" v Morlaix (Francie)
Y7 Kód ??? v Cap de la Haque (Francie)
Y8 Kód "Friedrich" v La Feuillée (Francie)
Y9 Kód ??? v Aumale (Francie)

OK1LV

Další informace o umíst?ní n?meckých stanic radiotechnického pr?zkumu, výstrahy a navigace naleznete zde: geschichtspuren.de

 

Kontaktní e-mail:

signal@zelenavlna.com

 

 

Znak Československé samostatné obrněné brigády (ČSOB)