Zelená vlna

Radiokomunikační technika používaná armádou, bezpečnostními a zpravodajskými složkami na území Československa v letech 1939-1989

SVAZARM

"BUDOVAT A BRÁNIT"

Svaz pro spolupráci s armádou vznikl na základě Zákona o branné výchově, který byl Národním shromážděním čs. republiky přijat a to v té době jak jinak než jednomyslně, 2. listopadu 1951. Již 28. listopadu téhož roku vychází pod vedením mjr. Václava Tomka první číslo časopisu ZA VLAST ve kterém jsou definovány cíle Svazu.

"Zajistit obranyschopnost naší země nemůže být jenom věcí armády samotné. Obrana svobody národů se má stát záležitostí všeho lidu celého státu ….. proto vítá pracující lid Československa s upřímnou radostí zřízení Svazu pro spolupráci s armádou, proto se přihlásilo na slavnostním zasedání ÚV Svazu dne 4.11. 1951 deset organizací (Lidové milice, ČSM, ČOS, Svaz lidového letectví, Autoklub RČS, Československý svaz hasičstva, Čs. Červený kříž, Čs. Amatéři vysílači, Ústřední svaz spolků chovatelů poštovních holubů a kynologická jednota) dobrovolně jako kolektivní členové Svazu, aby pod jeho vedením zocelili politickou, tělesnou i vojenskou přípravou vůli a odvahu pracujícího lidu, aby ho vycvičily k bojové zdatnosti technické, obeznámily s všeobecnými vojenskými předpisy, s organisací obrany zápolí, s přímou obranou obcí, měst a továren, aby zocelili odolnost a kázeň lidu tak, aby vydržel nejtěžší údery a bránil svou vlast až do konečného vítězství."

Gen. Alois Hložek, předseda Svazu pro spolupráci s armádou          

Svaz pro spolupráci s armádou tedy plnil především úkoly v oblasti branné výchovy obyvatelstva a prostřednictvím podpory branně-technických sportů výcvik branců pro potřeby československé armády, později ČSLA. Zejména při výcviku spojařů a řidičů byla úloha Svazarmu nezastupitelná a ze strany armády vysoce ceněná. S tím také souviselo množství prostředků, které na financování těchto aktivit ze státního rozpočtu plynuly. Dnes je již nemyslitelné, že by stát v podobné míře financoval zájmovou činnost svých občanů, doba se změnila a priority jsou zcela jinde. Spojovací materiál vzniklý pro potřeby Svazarmu není příliš hodnotný, je ale zajímavým dokladem doby a tvůrčí invence konstruktérů, kteří byli často nuceni pracovat doslova na koleně. Řada z nás při vzpomínkách na ty barevné krabičky z produkce podniků ÚV Svazarmu Radiotechnika a Elektronika se kterými jsme začínali, možná zamáčkne slzu v oku.

„LABE“ KV transceiver pro radioamatérský provoz

Radiotechnika - podnik ÚV Svazarmu vyvinula v roce 1985 nový typ radiostanice moderní koncepce. Výroba se rozjížděla jen pozvolna a vzhledem k technickým potížím a nedostatku polovodičových prvků spíše skomírala. Podle dostupných informací nebyl celkový počet vyrobených kusů vyšší než 50.

"Pionýr" KV přijímač pro začínající radioamatéry

Tento výrobek podniku ÚV Svazarmu Radiotechnika byl ve své době přitažlivý především přijatelnými rozměry, možností bateriového napájení a nízkou váhou. Jedná se o důstojného zástupce vesele barevných krabiček, o kterých se zmiňuje úvodní povídání ke Svazarmovskému tématu.

S čím se honila liška I. - sedmdesátá léta

" Jeden z nejmladších branných sportů v ČSSR je radioamatérská disciplína "hon na lišku". Princip spočívá v zaměření několika skrytých vysílačů, v jejich zakreslení do mapy pomocí buzoly a ve vyhledání v určitém časovém limitu. Jedná se o sport, který je přitažlivý pro mládež, neboť účelně spojuje pobyt v přírodě, zdravou soutěživost s technickými znalostmi, brannými prvky a fyzickou zdatností."  Pojďme se podívat, s čím se honila liška v sedmdesátých letech ...

 

Kontaktní e-mail:

signal@zelenavlna.com

 

 

Znak Československé samostatné obrněné brigády (ČSOB)