Počátky vývoje tohoto pozoruhodného zařízení sahají do první poloviny 60tých let. Do výzbroje Sovětské armády byl radiolokátor ПСНР-1 «Подъём» – переносная станция наземной разведки (1РЛ125) zařazen v roce 1966. V jednotkách radiotechnického průzkumu československé lidové armády byl zaveden o 7 let později v roce 1973. Transport zajišťovali tři muži. V případě vzdušného výsadku chránily jednotlivé celky soupravy radiolokátoru tři kontejnery GK-30 nebo jeden kontejner PDMM-47.
Určení: Prostředek průzkumu bojiště a zabezpečení perimetru
Pracovní kmitočet: 9 GHz
Střední výkon vysílače: 120 mW
Délka impulsu: 220 ns
Dosah: 33 m -10 km
Rozsah měřitelné rychlosti cíle: 0-120 km/hod
Hmotnost: 46 kg se zdrojovou skříní.