V druhé polovině 60tých let řešilo velení spojovacího vojska ČSLA obměnu radiostanic pro velení na nejnižším taktickém stupni. Vzhledem k uvolňování napětí v mezinárodních vztazích padla volba na jugoslávskou RUP-3, která se vedle své předchůdkyně – elektronkové RF11 musela jevit jak z jiného světa.
A ona také z jiného světa byla a to doslova. Jugoslávie jako „enfant terrible“ socialistického tábora sice radiostanice RUP-3 alias PRC-119 vyráběla v podniku RIZ (Radio Industria Zagreb), ale podle výrobní dokumentace italské společnosti IRET (Industria Radio Elettrica e Telecomunicazioni). Tato společnost se zabývala projekcí a výrobou spojovací techniky určené pro armády zemí mimo uskupení NATO a se svou produkcí pronikala zejména na trhy v oblasti Afriky a Středního východu. Jak se na tento obchod tvářili sovětští poradci na genštábu není známo, ale pokud o něm věděli, radost z něj jistě neměli.
V srpnu 68 naše země sice utrpěla „internacionální pomoc“, ale kontrakt už byl zřejmě a naštěstí v takové fázi, že ideologickému faux pas nešlo zabránit. Nakonec vše dobře dopadlo, skorosoudruzi na jihu vydělali a naší lidové armádě mohli ostatní bratři ve zbrani moderní stanice přejmenované na RF12 jen závidět. Skutečnost, že se vlastně jedná o zařízení vymyšlené protivníkem na druhé straně železné opony, zůstala samozřejmě utajena.
Konstrukčně je RF12 zajímavá hned v několika směrech. Na přiložených fotografiích zaujmou především velmi kompaktní rozměry samotného přístroje, pásková anténa vtipně uložená okolo ovládacích prvků na předním panelu a plátěné pouzdro na příslušenství, které je s přístrojem trvale spojeno. Pásková anténa nebyla v té době žádnou novinkou, poprvé byla použita u německých radiostanic řady Feldfu. z roku 1940 a „svinovací metr“ místo antény najdeme i u současné RF13. Napájecí napětí zajišťují 4 kusy plochých baterií (18V), nebo dva kusy speciálních NiCd akumulátorů (16,8V). Nejzajímavější je ovšem vnitřní uspořádání obvodů radiostanice, které jsou uzavřeny v jednotlivých modulech označených písmeny. Toto řešení usnadňuje případné opravy a zároveň přináší vysokou mechanickou pevnost.
Rok výroby: 1969
Určení: FM radiostanice krátkého dosahu
Pásmo: VKV 52-60 MHz
Počet provozních kanálů: 5 (kmitočtové varianty jsou značeny písmeny A-E)
Výkon vysílače: 200 mW
Předpokládaný dosah v otevřeném terénu: do 4 km s drátovou anténou
Hmotnost: 2,5 kg se zdroji
Rozměry: 57x160x177
