Jedním z důležitých úkolů, které měly plnit průzkumné skupiny vysazené v týlu protivníka, bylo zjišťování přítomnosti signálů pozemních radiolokátorů. K získání informací o poloze a typu radiolokačního prostředku byl určen speciální přijímač, označovaný jako miniaturní radiotechnický pátrač (MRP).
Přijímač, který pracuje v rozsahu 1 – 10 GHz vyráběl od roku 1972 národní podnik TESLA Pardubice.
O jeho určení nejlépe vypovídá první kapitola ze stručného návodu pro provoz, udržování a opravy :
Zařízení MRP-4 je miniaturní radiotechnický pátrač, pomocí kterého operátor zjišťuje existenci pracujícího radiotechnického prostředku (RTP) ve svém okolí. Rozborem přijímaného signálu určuje přibližně typ tohoto RTP a využívaje směrových vlastností antén pátrače, má operátor možnost se k RTP přiblížit až do jeho bezprostřední blízkosti. Pátrač přijímá a zpracovává signály impulsně modulovaných radiotechnických prostředků, především radiolokátorů, radionavigačních prostředků, směrových spojů a dalších. Pátrač je konstruován tak, aby byl přenášen i obsluhován jedním operátorem. radiotechnické signály, které dopadají na stanoviště operátora jsou pátračem zvukově indikovány. Operátor postupným přepínáním vlnových pásem zjistí pásmo nosného kmitočtu přijímaného signálu. Pomocí akustické, případně i optické indikace změří operátor velikost opakovacího kmitočtu impulsní modulace signálu a dále pomocí hodinek určí dobu jedné otáčky antény měřeného RTP. Z takto získaných informací určí podle tabulky typ měřeného RTP.
Po roce 1989 se z pravděpodobného nepřítele stal nový bratr a najednou nebylo čí signály zjišťovat. Výcviková disciplína „mikrovlnný hon na lišku“ byla však natolik oblíbená, že armáda v polovině 90tých let přijala do výzbroje modernizovaný pátrač MRP-4M.
