Zatím pouze obrazová část – článek se připravuje
Čs. armáda provozovala v míru radiotelegrafní sítě dvou úrovní. Stálá, čili ZÁPOLNÍ síť sloužila k výměně zpráv od vrchního velitelství k velitelstvím jednotlivých armád. Sídlem vrchního velitelství byla Praha, v případě přímého ohrožení republiky Vyškov. Celkem 4 armády sloužily pro obranu následujících prostorů: I. armáda – většina Čech (velitelství Kutná Hora), II. armáda – severní Morava (velitelství Olomouc), III. armáda – Slovensko (velitelství Kremnica) a konečně IV. armáda – jižní Čechy a jižní Morava (velitelství Brno). Druhá radiotelegrafní síť nazývaná OPERAČNÍ, propojovala velitelství jednotlivých armád s podřízenými útvary do stupně brigáda. Pro případ válečného stavu měly být zřizovány BITEVNÍ sítě od velitelství brigád k velitelstvím pluků a dále k bojovým jednotkám na čáře dotyku s nepřítelem, záloh a logistické podpory.
V rámci dělostřeleckého pluku v boji, mělo být radiotelegrafní spojení provozováno především na směru k „letounové“ radiostanici leteckého průzkumu (letec pozorovatel) a na směru k vzdáleným pozorovatelnám. Mezi pozemními stanovišti pak představovalo radiotelegrafní spojení důležitou alternativu k telefonní síti, která mohla být v důsledku činnosti nepřítele poškozena. Osobou odpovědnou za toto spojení byl „anténní důstojník“.
Vybrané stránky učebního textu jsou v obrazové příloze proloženy fotografiemi některých exponátů pro zamýšlené muzeum spojovacího vojska v jednom z pěchotních srubů těžkého opevnění, který se prozatím neúspěšně pokoušíme pro tyto účely získat. Jak však praví heslo na jednom z pevnostních objektů … VYTRVÁME ! … ledaže by zase nějaká zrada.
