Zatím pouze obrazová část – článek se připravuje Čs. armáda provozovala v míru radiotelegrafní sítě dvou úrovní. Stálá, čili ZÁPOLNÍ síť sloužila k výměně zpráv od vrchního velitelství k velitelstvím jednotlivých armád. Sídlem vrchního velitelství byla Praha, v případě přímého ohrožení republiky Vyškov. Celkem 4 armády sloužily pro obranu následujících prostorů: I. armáda – většina […]
MRP-4 ≈ Miniaturní radiolokační pátrač průzkumných skupin ČSLA
Jedním z důležitých úkolů, které měly plnit průzkumné skupiny vysazené v týlu protivníka, bylo zjišťování přítomnosti signálů pozemních radiolokátorů. K získání informací o poloze a typu radiolokačního prostředku byl určen speciální přijímač, označovaný jako miniaturní radiotechnický pátrač (MRP). Přijímač, který pracuje v rozsahu 1 – 10 GHz vyráběl od roku 1972 národní podnik TESLA Pardubice.O […]
DR38A ≈ VKV radiostanice motorizovaných jednotek Schutzpolizei
Společnost PHILIPS uvedla krátce před vypuknutím druhé světové války na trh tehdy revoluční spojovací prostředek určený pro záchranné a policejní služby. Po obsazení Holandska v květnu 1940 padly tyto stanice do rukou německých úřadů.
HMZL/34 OKM „Hamzl“≈ Přijímač Kriegsmarine
Německé vrchní velitelství námořnictva (Oberkommado der Marine – OKM) zavedlo do výzbroje přijímač s unikátním řešením přepínání vlnových rozsahů. Zatím co se konkurence pachtila s výměnnými šuplíky a rozměrnými caroussely, u Philipsů na to šli úplně jinak. Bylo to jen dobře, protože tak vznikl „báječný přijímač s klikou“.
RO 25 ≈ Radiostanice dělostřeleckých baterií (1953)
RO25 (Radiostanice oddílová 25) v maďarské armádě označovaná jako R-10, byla určena pro spojení v dělostřeleckých oddílech a bateriích souběžně se starší sovětskou radiostanicí A7B (RO22) . Do služby v československé, nyní již lidové armádě, byla zavedena v letech 1954-55. V porovnání s A7 je hlavní výhodou RO25 možnost dálkového ovládání (až na 2km) prostřednictvím […]
Vstupní obvody a dokumentace přijímače „Dněpr“
Lo70Kl40 „Jalta“ ≈ Malá spojovací souprava plavidel Kriegsmarine
Velmi zajímavý spojovací prostředek vyráběla v období okupace podle dokumentace firmy Lorenz pardubická Telegrafia a.s. (později TESLA). Souprava byla určena pro menší plavidla a pobřežní stanice. Po válce byla využívána mimo jiné leteckými útvary Československé armády a SNB pod označením Jalta. článek se připravuje (stejně jako spousta dalších)
SONY ICB-300W ≈ CB radiostanice, která sem vůbec nepatří
Na druhou stranu svět spojovacích prostředků není jen „zelený“, tak proč na chvíli nezabrousit i do civilní sféry a nepřidat trochu oranžové? Už jen fakt, že radiostanice za 36 let neutrpí jediné škrábnutí, je prostě senzační. Rok 1979 byl vyloženě nudný. Sovětský svaz podnikl invazi do Afghánistánu, v Iráku se uvelebil v prezidentském křesle jakýsi […]
Ing. Petr Kos ≈ Zvláštní vlak HVOA (Hlavní velitelství operujících armád)
Poznatky o štábním vlaku pro hlavního velitele československé branné moci v mobilizaci a válce.Tak zní podtitul velmi zajímavé publikace, která přináší množství nových informací a věřím, že pro mnohé z nás i řadu překvapení. Štábní vlaky patřily v první polovině 20. století k celkem běžné výzbroji všech světových armád. Je ale naprosto neznámým faktem, že […]
Posázaví … přijímače „SÁZAVA“ TI-418, TI-457-1 a TI-473-2
Krycí označení „SÁZAVA“ bylo vyhrazeno pro speciální přijímače využívané útvary Státní bezpečnosti k zachycení signálů vysílačů skrytě instalovaných za účelem odposlechu zájmových osob (objektů). V následující galerii jsou umístěny fotografie SÁZAVY I. (1952) a SÁZAVY II. (1958). Brzy zde bude k vidění i SÁZAVA III, která byla velkoryse věnována jedním z návštěvníků Zelené vlny a […]