Pohotovostní přijímač R24 (Р24) bulharské výroby je rovněž ne zrovna obvyklým kouskem mezi sběrateli „zelených rádií“. O jeho přesném určení se zatím můžeme jen dohadovat, pravděpodobné ale je, že sloužil pro výsadek SHPz jako přijímač k poslechu jednosměrných relací ze střediska velení.
Kvůli poslechu každé relace tak nemusela být rozvinována celá výsadková radiostanice. Takovému určení odpovídá i jeho specifikace, kdy se jedná o jednokanálový, AM přijímač v rozsahu středních až kátkých vln, s výměnnými kanálovými moduly, napájený běžně dostupnými zdroji (tužkové baterie AA). Přijímač je vybaven anténou systému „Kulikov“ a drátovou anténou, má jediný ovládací prvek a to regulátor hlasitosti. Pro poslech slouží jednoduché sluchátko, jehož připojením do konektoru se také přístroj zapíná. Celý přijímač i s příslušenstvím lze sbalit do přiložené látkové mošničky. Obvodově se jedná o jednoduchý superhet s jedním MF kmitočtem 10,7MHz a prostou AM detekcí.
Specialitou tohoto přijímače jsou výměnné kanálové moduly. Každý kanálový modul obsahuje obvody vstupního filtru přijímače a 1. oscilátor, sestávající z hybridního obvodu a krystalu. Mezifrekvenční kmitočet přijímače je 10,7 MHz, kmitočet krystalu je o tento rozdíl vyšší. Provozní kmitočrt modulu je vyražen na víčku modulu v kHz, takže např. označení 6429 značí pracovní kmitočet přijímače 6,429MHz a uvnitž je skutečně krystal 17,129MHz. Vstupní obvody jsou realizovány miniaturním feritovým hrnečkem a pevně naladěny na daný kanál modulu.
Vybraný modul je zasunut do „hnízda“, které je umístěné pod šroubovacím víčkem na boku přijímače. K přijímači je k dispozici i „zásobník“ na 4 moduly, takže v základním vybavení může být přijímač připraven k příjmu až 5 předem daných kmitočtů. Selektivita přijímače je zajištěna monolitickým filtrem 10,7MHz, což dává, spolu s krystalovým oscilátorem přijímače a konceptem výměnných modulů, vysokou stabilitu a opakovatelnost naladění.
Rok výroby – 1988
